Bezpečnost nadevše

Každá žena ví, že je dobré osvojit si nějaké způsoby obrany, kdyby se náhodou někdy dostala do prekérní situace :) Já sem pro tyto případy vybavena pepřovým sprejem "pepřákem" (Jirka mi ho dal hned jak jsem přijela v prváku na výšce do Brna a ještě jsem ho nepoužila, tak ani nevím, jestli je funkční, ale na tom teď nesejde). Pepřák mám i tady v Londýně, už jsem na něj zvyklá, cítím se s ním bezpečně a v podstatě ho nikdy nevytahuju z bundy.

Byli jsme tak jednou v hospodě a bavili jsme se s českými přáteli o klasických tématech a mezi nimi bylo i téma, jestli se nebojím chodit brzo ráno sama po Londýně. Na to já samozřejmě suverénně odpovídám, že ne, bo mám pepřák, šáhnu do kopsy a začnu se chlubit svým obranným prostředkem. To jsem však netušila, jakou paniku u stolu vyvolám - "Co blbneš!! To je tu zakázané!!", "Tyjo, snad tu neni nikde policajt, schov to!! Rychle!!". Tak jsem se dozvěděla, že pepřák je tu zakázaný a že kdyby ho u mně při náhodné prohlídce našli policajti, tak mám celkem dost velký problém. Tak se ptám: "Čím se mám teda bránit? Co u sebe nosíte vy?" A odpověď byla :"Nic, Londýn je bezpečný, tady u sebe nesmíš nic nosit, takže se Ti nic nestane". ...Pche, pepřák zůstane pěkně tam, kde je, v mojí kapse :)

To ale není všechno. Po jídle v té samé hospodě se stejnými lidmi Jirka vytáhne svůj univerzální nůž, aby použil párátko, které je jednou z mnoha vychytávek kapesních nožíků. No co myslíte? Další panika!! "Jééé, to tu nesmíš mět!!", "Schov to!!". Tak jsme se dozvěděli, že ani nůž nesmíme nosit u sebe, dokonce i Angličani připouští, že si na sebe upletli bič, protože v obchodě nože být můžou a koupit si je může v podstatě každý, doma taky můžete mít nůž a nekontroluje se, kdo ho používá. ALE cesta mezi obchodem a domem je zakázaná! :) Na ulici ani v autě mít nůž nesmíte :) haha...

To nejlepší nakonec. Dnes jsem chtěla v Tescu koupit sekundové lepidlo...neprodali mi ho, protože jsem u sebe neměla doklady, tudíž jsem neprokázala, že je mi víc jak 18 let, takže nejsem svéprávná koupit lepidlo :D

Kam jsme to přijeli???

Prožíváme tu vtípek za vtípkem, fakt :)

Týdeň v práci a barjaké jiné blbinky

Tož mám první týden v práci za sebú. A dobré to bylo :) Upozorňuju ale, že následující článek je trochu delší, protože v něm detailně popisuju boj s oficírama v anglických bankách - enom pro silné povahy :)

V pondělí 31. 1. 2011 v 10:00 sem nastúpil do kanceláře firmy RobertWalters (to je jméno chlapa co tu firmu v roce 1985 založil a včil sedí uplně v posledním patře navrchu a všeckých durcikuje). Šéf mojej 'web development' skupiny (Andrew - Ondra) mňa představil asi 100 lidem, co tam taky sedijú, dostal jsem místečko vzadu u kuchyňky, počítač a asi tunu knížek a manuálú. Nalevo ode mňa sedí Anthony Hutchinson (Tonda-Angličan-běloch), napravo Jay Parabarishna (Indka), vzadu za mňú Armel (černoch) a naproti mě vpravo Kyrill (Rus-běloch) a taky Ricky a Andrew a já už ani nevim kdo eště - je nás tam jak blech... No, mojím povoláním bude pomáhat s vývojem nového systému založeného na Adobe DayCMS. Je to kompletně v Javě - to znamená, že to znám a je to sranda :) Většinu pondělí sem strávil běhání po budově a podepisováním protokolů a čekáním před dveřama, protože sem eště nedostal čipovú kartičku na otevírání. V přestávce na oběd sem si chtěl otevřít účet u nejakej banky (Lenka si ho otevřela u Lloyds na pobočce během 15ti minut), ať možu na personální poslat číslo účtu na výplaty. Tak sem zašel taky do Lloyds (se všeckýma možnýma potvrzeníma o identitě, adrese, příjmu, zaměstnání) a po půlhodinovém pohovoru mně borec na přepážce řekl, že mám slabý credit profile - HA! Neotevřú mně účet - prej nemám dostatečné prostředky :). Nevadí zkusím to zitra jinde - bank je tu eště dost :)

Úterý bylo to samé, 8 hodin sedím u počítaču, pročítám manuály a zkouším si v testovacím prostředí programovat nejaké jednoduché příklady. V přestávce na oběd sem zašel do HSBC banky, aby mě otevřeli účet. Děvčica v modrém kroji s kravatú si mňa vzala do kabinky a začala vyzvídat odkáď su, esli cestuju, mám mobil, prácu, galánku, auto a tak, prej aby zjistila, kerý účet pro mňa bude nejlepší. Tož sem jí zrovna řekl, že chcu ten jednoduchý bez poplatků a ona chvílu cosi ťuká do počítaču a potom mně řekla, že mně možú otevřít enom účet pro cizince, kerý má měsíční poplatky. Tak sem vycúval na ulicu, přeca nebudu platit za účet v bance, dyť to tu má každý zadarmo :)

Ve středu sem měl celodenní školení - dopoledňa úvod do firmy a po obědě školení o diskriminaci a rovných příležitestech. To je tady oblíbené téma, protože tu pracujú všecky možné světové rasy, nedivil bych sa kdyby tu byli vedle mňa ťukali do klávesnice aj mimozemšťani. Tož zajímavé to bylo, barjaké zákony a nařízení co sa nesmí na pracovišti dělat (pléskat po prdeli, obtúlat nekeho) a o čem sa na pracovišti nesmí mlúvit (narážky na rasu, pohlaví a vyznání) a co je zakázané na internetu (posílat vtipy firemní poštú, facebook je zakázaný, dokonca aj Gmail). Tož tak, su poučený. V pauze na oběd sem byl v bance Santander, abych si konečně otevřel účet. Jediné co mně nabídli byl účet bez debitní karty. Tož toto né - jak bych si vybíral peníze z automatu a platil v obchodě? Zkusím eště banku NatWest - tady mě slečna u přepážky řekla, že má teď plno, ať dojdu zitra a vezmu sebú passport, potvrzení o identitě, potvrzení o bydlišti, potvrzení o příjmu, potvrzení o zaměstnání a bude to v pořádku. Všecko mám už od pondělí připravené, tak snad zitra konečně! Ale začínám byt trošku nervózní...

Čtvrtek byl zasej pracovní, konečně sem dostal kartičku na otevírání dveří, takže už nemosím přešlapovat u záchodkú a čekat až nekdo pujde take a otevře mně :)
Tak, dneska idu na 12:00 na tú schůzku do NatWest. V kabince vyložím všecky dokumenty, borec to prohlédne a oznámí mně, že potvrzení o bydlišti (dopis od Emmy, že u ní bydlím a přiložený její účet za vodu a řidičák, kde je naše adresa) je neplatné, protože na účtu za vodu není moje jméno. Tak borcovi vysvětluju, že na účtu nemože byt moje jméno, protože já ty účty neplatím, su nájemník a od nájemce mám podepsané prohlášení, že bydlím na této adrese. Néé, to tady prostě nestačí. Nashledanou :(. Probírám moji zoufalou situaci s kolegama v práci a oni na mňa čučijú a nevěřijú mně :)

V pátek už v práci programuju svoje první dílo - výsledek je schválený a hned se začíná používat :) Tož aspoň nejaký úspěch... Eště zkusím zajít do banky Halifax, esli by náhodú chudáčkovi ze střední Evropy neotevřeli konto :) Ne, mám si vyplnit formulář a žádost poslat poštú. Naštěstí je možné žádost vyplnit aj přes internet, tak to eště v práci zmáknu a už sa těším na víkend. V pět hodin je jakási porada a všecí z oddělení sa mosíme zúčastnit. Chlapi si berú saka, vážú kravaty - na porady sa chodí 'smart dressed', tož asi tady to sako eště užiju. V zasedačce v pátém patře už je plno lidí a najednú začne búchat šampaňské - slavíme jakýsi úspěch našeho oddělení - asi že už dlúho neshořal žádný počítač :) No a po poradě už sa nikemu nechce nic dělat, tak ideme dom - konečně víkend!


Sobota - ráno mě došel dopis z Halifaxu a je v něm číslo nového účtu :) Ale eště sa neraduju, bude aktivovaný enom když v pondělí na pobočce doložím potvrzení o identitě a bydlišti :) Tak držte palce - jinak už to asi vzdám a výplaty pujdú na Lenčin účet do Lloyds :)

Hospoda

Interier Wetherspoonu

Byli jsme s českýma a slovenskýma kamarádama v hospodě, která je součástí řetězce restaurací, známých v Anglii jako Wetherspoon. Tož jaké to tady majú:

Guinness a cider

Velký výběr piv (anglické světlé Ale, černé Stout, klasické evropské Lagery, typické anglické Cider), jídelníček též příjemný, ceny lidové, kouření zakázané, záchodky smradlavé, tož sme byli spokojení. Doporučujeme. V úterý akce - steak s přílohou a pivem za 5.59£ :). Cider nám moc nešmakoval - takový zkvašený jablečný mošt, spravili jsme si chuť Guinnessem :)


Tož až nekdy dojedete, tož tam zajdeme!

Pivní noviny

U každého stolu sú k dispozici pivní noviny - byla tam zmínka aj o Staropramenu - první odstavec stojí za přečtení :)
 
PS: V pondělí 31. ledna nastupuju do RobertWalters.com :)

[: Chodím po Londýně hladov sem a tam :]

City Point building

Ještě než jsme odjeli do UK, zaregistroval jsem se na monster.co.uk a zveřejnil svoje CV aby si mě headhunteři (lovci hlav :) mohli najít a nabídnout mě nejaké firmě s dostatečným předstihem. Před Vánocema jen volali, o Vánocích mrtvo, ale po Novém roce se to rozjelo a dnes jsem měl dokonce dva pohovory přímo u potenciálního zaměstnavatele. Konečně... Už jsem se zoufale hlásil i na pozice testování softwaru, IT support a dokonce i editaci fotografií :)

Na IT support mě vlastně i vzali, jedinou podmínkou bylo dodělat si Mrkvo$oft certifikát, do čehož jsem se vzápětí pustil, ale už došlo i na lepší nabídky, už jsem to už i zabalil :)
Jo, tento pohovor jsem dělal přímo v srdci City - City Point.
 

Centrála Robert Walters

Jak už jsem psal, tak se to tento týden rozjelo, úspěšně jsem absolvoval nějaké online Java testy (moje poptávaná pozice - Java/J2EE developer) a dnes dopoledne už jsem seděl v kanceláři firmy Robert Walters (přišel jsem pozdě - ale já za to fakt nemůžu - to metro) a vyprávěl jim o sobě :) Robert Walters je minutu od Charing Cross, tak jsem se od Temže mrkl na Big Bena a Londýnské kolečko. Bylo krásné lednové odpoledne a já už chápu, proč většina angličanů chodí počernu - i slabé zimní sluníčko se do černé pěkně opírá a člověku je hned teplejc :) - Dnes jsem měl na sobě jen košili a na ní sports jacket a bylo krásně teplo :)

London Eye neboli Londýnské oko
a v něm pidi Big Ben :)

Jo, oblékání v City je taky kapitola sama pro sebe - v mailech většinou společnosti píšou při pozvání na interview, že se u nich chodí podle "smart casual" - co to znamená nejlépe znázorňuje obrázek na anglické wikipedii. No, před prvním pohovorem jsem si musel koupit košili s dlouhým rukávem, polobotky a sports jacket :) Jeansy jsou vyloženě nevhodné :) uááááá.

Očičko a Big Ben.
Silueta v poledním slunci

Tak to byla taková malá módní odbočka, ale já už před druhou hodinou nervózně přešlapuju před budovou brokerské společnosti Sucden Financial (doteď nevím jak se to čte, je to z francouzštiny a má to spojitost s cukrem). Sem jsem radši přišel o dvacet minut dřív, tak teď už jenom minuta a půjdu dovnitř.  HA! Co se nestalo! Na polobotce mám HOVNO! Do pytle, dvacet minut tady čekám a všimnu si toho až teď! Rychle rychle, zachovat klid, musím to nějak dostat pryč! Papírový kapesník, šudli šudli - a je to přes půl nohy! Tak ještě jeden kapesník, nóó podívejme - jak se ta špička teď krásně leskne :) A najednou jsou dvě hodiny a už jsem tam měl být... V kanceláři se mnou sedí šéf IT a tři Java vývojáři a sypou na mě otázky. A aby toho nebylo málo, tak na závěr pohovoru jsou pro mě nachystány ještě dvě programovací úlohy, které musím na místě vyřešit, paráda :) Naštěstí to není složité a šéf je trochu komik, tak se u toho i zasmějeme. A je po pohovoru... Bye!

No a než jsem dorazil metrem domů, tak se telefonicky dozvídám, že postupuju do druhého kola :) Juchúúúú! Vzápětí volá Diana (HR z prvního interview), že si mám do zítřka rozmyset, jestli chci nastoupit :D :D :D Hahaha :)
Tak já se měsíc trápím, že se nic neděje a dnes toto! Je 9 večer a ještě jsem se nerozmyslel :) Jdu radši spát, dobrou noc vám všem :)

Two legs good, six better

Hotel pro hmyz

V parku kousek od Sucden Financial jsem narazil na Hmyzí hotel, úžasný to architektonický skvost, který jsem si už dávno chtěl postavit doma!!! Moje srdce zaplesalo! Pro ty co nevědí - zde je odkaz na české stránky. Tento rok dokonce synovec Jakub vypálil z hrnčířské hlíny pokusný zárodek tohoto hotelu (hnízdečko pro čmeláky - čmelín). Kubo, super, v létě to vidím tak, že doděláme i ten zbytek :)

Detail hmyzího hotelu - vpravo nahoře suché stonky pro vosičky samotářky

Když všecko, tak všecko 2 :)

První příspěvek měl úspěch, tak přidávám další :)

ZASE ŠKOLA

Při druhé hodině jsem rozklíčovala původ dalších 2 spolužáků, a to tak, že při výuce jeden z Bulharů něčemu nerozuměl a začal si cosi brblat bulharsky a 2 ženy s ním začly diskutovat a řešily to asi minutu. Učitel se marně snažil přesvěčit je, že by měli použít angličtinu :) (takže Bulhaři 3 ne 2). Potom Francouzka a Abdul :) Abdul je černoch kolem 40, stále se usmívající sympaťák v košili a ve svetříku. Úplně si ho dokážu představit se saxofonem v nějaké jazzové kapele. Ale odkud je, to nevím... Minulou hodinu jsme probírali kriminalistiku. Debatovali jsme o tom hlavně kvůli rozšíření slovní zásoby, ale Abdulovi toto téma nějak sedlo, v podstatě vedl diskusi a hlavně řešil, že za malé přestupky (asi krádeže) by se neměly dávat velké tresty, jen nucené práce. Pak z něho vylezlo, že byl 3 krát ve vězení :D Se sluníčkama v očích nám to sdělil a dodal, že se nemusíme bát, že teď už je lepší člověk :) Tak se nebojíme...

AUTOBUSY

Do práce cestuju autobusem (protože metrem bych musela přes centrum, a to se mi nechce, je to zdlouhavé). Cesta autobusem do práce mi trvá ráno 40 minut a odpoledne asi hodinu. Když jsem se rozhodavala čím budu jezdit, myslela jsem že v 5 ráno cesta busem bude bez problémů, protože rodiče vozící děti do školy ucpávají město až kolem 9. A nespletla jsem se, ráno jsou silnice prázdné, ale i tak jsem dojela několikrát pozdě. A víte proč? To byste nevěřili. Jdu na autobus 5:40, vstanu náhodně dřív, tak i vyjdu dřív, přijdu na zastávku 5:31 a autobus akorát přijel, taktak jsem ho stihla (v jízdním řádu je psaný 5:00, 5:20, 5:40..5:31? Který autobus to byl??) Nebo jdu na jiný, ten zase má jet 5:38 a 5:58, přijdu v 5:30 a odjedu v 6 :D jeden autobus prostě nepřijel :D A odpoledne je vtipnější. V jízdních řádech je napsané od 6:00 do 18:00 jezdí po 8 až 12 minutách! :D Co to je? Tak jede jich za hodinu 5 nebo 6 (těch autobusů)? Fakt sranda, holky v práci říkaly, že se mám obrnět, tak se obrňuju, snad úspěšně.
Ale abych jen nehaněla, musím autobusový systém i pochválit. Mají tady úžasné používání signalizace "na znamení". V autobuse je u každé sedačky tlačítko  (zvoneček) a když chcete vystoupit, tak ho zmáčknete a víte, že bus zastaví. Pokud jste na zastávce, máváte. Když nikdo nezvoní ani nemává, autobus nezastavuje. Je to velká vychytávka - hlavně ráno v těch 6 frčí autobusy jak draci :)
Ještě se vrátím k tomu mávání. Několikrát se mi stalo, že když jsem si chtěla (máváním) zastavit autobus, tak mi muž stojící vedle řekl, že to nemám dělat, že to je jeho práce :) a nakonec když tento anglický gentleman dá signál řidičovi (aby zastavil) tak pozor, řidič přijede až ke mně! Ať stojím 1 metr od mávajícího nebo 10m, ať jsem na zastávce, nebo za ní, vždycky zastavil u mě - u ženy (přes den se orientuje podle starších lidí). Příjemná zkušenost :)

MALÁ LEKCE ANGLIČTINY (ať z toho našeho blogu taky něco máte)

Emma mi napsala do sms - (vytrženo z kontextu) I would love to ... tak jsem na to hleděla...jako že by mě ráda milovala?
Pak jsem našla, že to znamená Rád/a bych! Nic víc...bacha na to :)

UŽ NÁM CHODÍ POŠTA!!

CATCH ME IF YOU CAN (kdo ten film neviděl, doporučuju :)

JIRKA UŽ MÁ NATIONAL INSURANCE NUMBER!!! JUCHŮŮŮ

A EŠTĚ NECO PRO RATIŠKOVJÁKŮ...

Kalendář Ratíškovic je jediná ozdoba, kterou na stěně máme :)

Když všecko, tak všecko :)

Zdravím :) Tak prej máme něco psat aj když se nic neděje...nu tedy dobrá, jdu na to :)

OKNA

Máme 3 okna. Jedno je úplně v pořádku, normální funkční otvírací okno. Druhé je otvírací, ale nedá se otevřít, protože je přibité hřebíčkama, aby se nepoužívalo. Je umístěno směrem "do střechy" tak asi, aby sem nevlezl nějaký zloděj, nebo co? Nevíme. No a třetí okno je neotvírací! Vypadá stejně jako ostatní, ale prostě je to jeden kus! Tak by mě zajímalo, jak ho na Velikonoce umyju...

EXPERIMENTY

Měla jsem chuť na něco dobrého. Jirka říká: "Kup si jabko" a já, že né, že chcu zkusit nějakou anglickou dobrotu. Koupila jsem tedy v akci nějaké mysli tyčinky, které měly být plněné marmeládů. 18 kusů za cenu 12! Jak výhodné! Až na to, že se to nedalo jest! Chtěli jsme je dat děckám, ale nakonec jsme usoudili, že koš je jistější. Tož tak, příště si koupím rači pomoranč :)

Jednoho dne jsme se vydali do restaurace na menu - ať taky někdy jíme něco pořádného. Objednali jsme rajskou polévku (polévka dne), shepherd pie (anglická jehněčí specialita s bramborovou kaší) a natěšeně jsme čekali na dobrý oběd. Polévka byla úžasná, našlehaná, hustá, kořeněná jen jsme se olizovali. Ale ten pie...ach jo...proč musíme zkoušet speciality?! Příště si dáme rizoto! Teda pokud se budeme chtít najíst a ne jen ohrnovat nos (jehněčí v tomto zpracování opravdu nevonělo).

ŠKOLA

Jirka chtěl, ať napíšu něco o škole.

Už jsem byla na první hodině. A je to zajímavé. Je nás ve třídě 10 a jen 2 jsou ze stejné země (Bulhaři), jinak je každý od jinud (Španělsko, Itálie, Maďarsko, Polsko a 3 už si nepamatuju). Učí nás učitel a je příjemný. Včera nám pustil nahrávku s anglicky popsanýma slovíčkama, k tomu nám dal každému seznam slovíček a my jsme měli přiřadit popis ke slovíčku...Až jsme to dokončili, učitel zjistil, že nám pustil špatnou nahrávku!! :D A my jsme to nikdo nepoznali! Všichni jsme měli všechno přiřazeno! :D Takže se i nasmějeme.

PRÁCE

Nastudovala jsem fráze do restaurace a hotelu a věřte nebo ne ono se to fakt používá.

Nejvíc jsem navětvi z "help yourself" (pomoz si sám) používá se jako nabídněte si :D

Pořád se něco [ne]děje :)

V roce zimy našeho vypravování udeřily v prosinci mrazy tak vášnivé, jako bylo tehdejší křesťanstvo. Za takových dní je věru lépe hřadovat někde u ohně a vzpomínat příběhů ze starých časů. Bláznivin se rozsévá nazdařbůh...

Tolik Vladislav Vančura :) Náš prosinec vrcholil posledním týdnem roku 2010 kdy jsme v Anglii trochu omarodili, ale poctivý český paralen to spravil - tak jsme mohli v klidu a bez starostí prospat Silvestra do Nového roku. Taky jsou tady stejní blázni jak u nás doma - o půlnoci vyletí do vzduchu tuna prskavek a dělá to hrozný bordel.


Santu jsme tu neviděli, ale Ježíš tu byl - a i nám něco nadělil :)


Jinak nic nového!

Lenka už pracuje (nanny, au-pair, waitress), já si zatim hraju na anglickou telefonní ústřednu a povídám si se zajímavýma lidma z náborových společností :)

Bye :)