Návštěva porodní babky v 17. týdnu

Dnes jsem byla na prohlídce u midwife. V podstatě nebyla tato prohlídka ničím neobvyklá - midwife si zkontrolovala moje záznamy, změřila mi tlak, poslala moč na rozbor, poptala se, jak se cítím, poučila mě, co dělat, kdyby se můj zdravotní stav jakkoliv zhoršil apod.
Dále jsme probraly možnosti výběru místa porodu, což též není ničím extra zajímavé - pokud by to někoho vyloženě zajímalo (mami), probereme to osobně :D
O co se ale chci s vámi podělit je toto: midwife se mě ptala, jestli už miminko cítím. Já jsem jí řekla, že si myslím, že ano, i když vím, že je ještě brzy, některé pocity v mém podbřišku nejsou uplně takové, jaké jsem doposud znala. Ona se zamyslela, že na prvorodičku pohyby cítím opravdu brzy, ale že je to možné. Nakonec mi řekla, ať si lehnu, že mimi zkontrolujem. Načež jsem si lehla, ukázala jí břicho a ona mi na něj položila něco jako stetoskop, ale vymakanější  - větší, elektrický, plastový (nestudil) a na druhém konci měl reproduktor. Hned jak mi to dala na břicho, říká: "Už ho mám! Normálně hledám mimi celou věčnost a tady ho máme hned." To se ale dlouho neradovala, v zápětí si začala stěžovat, že jí mimi kope do přístroje a frnk, bylo pryč! Tak se na mě podívala a říká: "Ano, tohle miminko už opravdu můžete cítit!" :) Dlouho ho ale nehledala a pak jsme měly možnost chviličku poslouchat, jak tluče srdíčko, což bylo moc krásné. Ale pak se mimi zase schovalo někam do strany a představení skončilo. Na závěr jsem byla ujištěna, že je všechno v pořádku a že máme zdravé a velice aktivní miminko :)
Hned jsem to zavolala taťkovi a oběma se nám rázem zpříjemnil den :)
Další prohlídka bude za měsíc - ultrazvuk ve 20. týdnu. Už se moc těšíme.

Velký pátek

Část první - Divadlo

Na velký pátek je v Británii státní svátek, tak jsme se vydali na Trafalgar square, kde bylo ohlášeno velikonoční představení - Passion of the Jesus - Umučení Krista. Před začátkem jsme se ještě šli projít do St. James parku, kde nás svou vůní překvapily rozkvetlé květinové záhony.

Ode dvou hodin už se na trafalgarském náměstí mačkaly stovky lidí, pod Nelsonovým sloupem bylo postaveno pódium, vedle sloupu obří obrazovka a okolo toho prostor vyhrazený pro diváky. Našli jsme si místečko, odkud bylo hezky vidět na celou scénu a ve tři to vypuklo. Objevil se dobově oděný vypravěč, od National Gallery naklusala římská vojenská pěchota a mezi diváky v prvních řadách se trousily rozmanité postavičky ze starověkého Izraele. Několik kamer vše přenášelo na obří obrazovku, takže na koho se nedostalo dobré místo, mohl divadlo v přímém přenosu sledovat digitálně. Všechno slibně začalo a teď už si davy natěšených lidí užívaly první minuty divadla. Na scéně se objevili herci s palmovými větvemi v rukou - nachystaní přivítat Krista právě přijíždějícího do Jeruzaléma. Mávali palmovými větvemi a z reproduktorů hrály slavnostní fanfáry - panovalo všeobecné nadšení. Herci už minutu mávali zelenými větvičkami a na některých byla znát i únava a zmatené pohledy. Kristus pořád nikde... Ale obyvatelé Jeruzaléma se nedali a statečně jásali a očekávali svého mesiáše. Po pěti minutách nadšeného čekání přestaly hrát fanfáry a z ampliónů se ozvalo hlášení: "Vážení diváci, velmi se omlouváme, ale kvůli technické chybě musí být představení ukončeno. Začneme znovu za pět minut." :D Haha! Tak jsme s Lenkou usoudili, že se asi Kristovi zaseknul osel, na kterém má přijet, nebo má nějaká důležitá postava průjem. Nu což, všichni jsme jen lidé a zvířata a stát se může cokoliv.

Za pět minut se opět na pódiu opět objevil vypravěč, postavičky ze starověkého Izraele a římští vojáci. Tak jsme se znovu podívali na velkolepý úvod a poté, co se obyvatelé Jeruzaléma chopili svých palmových haluzí, vynořil se za rohem obrazovky Ježíš! Na oslíkovi :) Huráááá!

Tak se přece jenom napodruhé dočkali :)

Takže dobré, divadlo pokračovalo a všichni byli spokojení :) Do tyjátru byli zapojeni i někteří lidé sedící v prvních řadách a na schodech - někteří dokonce pomáhali nést Kristovi ve finální fázi jeho kříž. Celkově bylo divadlo dost autentické a bylo poznat, že herci byli profíci - hotový Hollywood.

Už visí... :(

Nakonec, jak už to tak v životě bývá, všechno dobře dopadlo - Krista ukřižovali aby potom mohl vstát z mrtvých - happy end :).

Část druhá - Simulace devátého měsíce

Ještě přikládám fotku ze zkoušení nových Lenčiných šatiček - testovali jsme i jejich připravenost pro nošení v následujících několika měsících:

Normální stav - fén ve stavu OFF.

Zatěžkávací zkouška devátého měsíce těhotenství - fén ve stavu ON :)

Celkové zhodnocení: Tyto šaty plně vyhovují náročným požadavkům, které na ně budou v průběhu několika následujících měsíců kladeny a je tedy dovoleno je užívat jak pro příležitosti všední, tak pro chvíle sváteční :D

Část třetí - Zase pečeme

A dneska (Bílá sobota) máme na oběd štrúdl s povidlama a makem - domácí, skoro tak dobrý jako od babičky Milky :)