Na pondělní ráno v 9:30 jsme měli sjednanou schůzku na ambasádě, aby jsme vyřídili jednorázový pas. Aby holky necestovaly samy, tak jsem si vzal dopoledne volno a jel na výlet s nima. Okolo 8:30, kdy jsme nastupovali do metra, už naštěstí opadla ranní špička, tak jsme se tam i s kočárem pohodlně vešli a frčeli směr Notting Hill. V kanceláři pro vyřizování pasů a víz vše proběhlo hladce, Lenka vypsala tři formuláře a obratem nám byl vydán provizorní passport na jméno Mariana Kováříková :) Celou tu dobu Mariánka spala v klidu v kočáru, jako by se nechumelilo. Pro tento pas jsme potřebovali fotky formátu 45x35mm - ty holky pořídily v pátek před víkendem u paní fotografky na Southgate. Ale aby toho nebylo málo, tak na řádný pas, který budeme vyřizovat v ČR, požadují české úřady fotku formátu 50x50mm, takže jsme se z ambasády vydali ještě k jiné paní fotografce, která umí udělat tyto formáty podle české šablony. Tak máme teď k dispozici dvě sady oficiálních pasových fotek :)
Seriozní úřední výraz
Po focení jsme si dali svačinu v Pret-a-Manger - taťka a mamka sandwich, Mariana prsíčko, a protože jsme měli ještě dost času, vydali jsme se na procházku do blízkého Hyde Parku.
Vánočně sladěni
Na procházce v Hyde Park
Dnes už je pátek, sedím poslední den v práci, není co dělat, hrají tu anglické koledy, venku pod oknem proudí zástupy lidí s plnýma kabelama zbytečností a já si píšu tyto řádku. Letenky už mám vytisknuté a složené v kabeli, s Emmou jsme se rozloučili včera předáním dárečkú a vypitím štamprle slivovice. Nezbývá než se zítra sbalit, domluvit taxíka pro odvoz na letiště a pak jen čekat na neděli :)
Tři letenky
Na shledanou v Ratíškovicích!
Pod čarou:
Do letadla asi vezneme šátek či nošku - holky už trénují, zatím to vypadá nadějně:
Procházíme se po hřbitově - je tam božský klid :)
Někteří Londýňané ještě nezjisitli, že voda při teplotách menších než 0º Celsia mění skupenství - stává se z ní led! Když jdu ráno do práce a náhodou mrzne, tak někteří chytráci polévají chodníky před svýma obchůdkama vodou, aby měli čisto, ale proč se jim tak pak hromadí lidé se zlomeninama, to je ještě nenapadlo :) Jinde tento objev přetavili ve výnosný byznys a uprostřed Londýna otevřeli veřejné umělé kluziště. No, hokejová velmoc to asi nikdy nebude, posuďte sami:
Jo, taky jsem zjistil (jako vždy pozdě), že jsem se minul povoláním. Dnes bych chtěl být policajtem, co jezdí v Londýně na koni okolo nejrušnějších turistických lákadel. Nikdo si na něho jen tak netroufne, protože se lidi bojí koní - naopak ho všichni obdivují, fotí si ho a ptají se jak se ten kůň jmenuje, jak je starý a jestli žere cookies, že by mu nabídli z pytlíku (tomu koníkovi :). Jéé, chtěl jsem sem dat video, jak si to jede kůň na policajtovi rozzářenou ulicí, ale nemožu ho najít, tak nic, musím to natočit znovu :)
Ulice města září vánoční výzdobou, Emma má u domu nachystané dvě voňavé jedle a ve středu napadl první centimetr sněhu (a hned zase roztál, protože byly 3ºC nad nulou). Lenka chodí s Marianou pravidelně každý den na procházku - jakmile ji obleče, zabalí do fusaku a vloží do kočáru, holka je v klidu, a za chvilku usíná :) Tak vydrží spát i tři hodiny. Dnes do rána dokonce spala v kuse 10 hodin, což je rekord - a ráno se vzbudila plná úsměvů a dobré nálady. Lenka ovšem nepředpokládá, že by se to stalo pravidlem - ale nevadilo by nám to. Ve středu 6. prosince byly holky ve speciálním středisku, kde se váží děti. Marianka váží 10 liber a 12 uncí, což vychází na 4,88kg :) Podle grafu, do kterého se váha zaznačuje, je naše Marianka mírně nadprůměrná. Naše prvotní nadšení ovšem pominulo po včerejším skypovém hovoru s bratrem Tomášem, který se pochlubil, že Mariánčin bratranec Jakub měl v 10 týdnech přes 6kg. Nu což, my máme prostě křehkou holčičku, žádnou princeznu Droběnu :D
Mariánka by Vám také chtěla něco povědět, ale než abych to tady složitě přepisoval, vkládám následující záznam:
Jelikož nám bylo od Ježíše letos slíbeno, že nám budou k Vánocům pod stromeček naděleny letenky, odlétáme 23. prosince na Moravu, přesně dva dny po konci světa, to je ale magické, co? Ba co víc, vzhledem k tomu, že se moje babička narodila v roce 1931 její matce a náš let má číslo 8403, což je prvočíslo, jistě se minimálně stane něco neočekáváného. Jestlipak jsou na to připraveni silničáři z ŘSD? Kdo TO ví??? Kdo je na TO upozorní??? Ptal jsem se již partnera tiskové mluvčí ŘSD a obratem mi bylo sděleno následující: "Nina bude během svátků sloužit na ŘSD .Chodí prý do práce, cituji: "aby Kováříkům zajistila plynulou a bezpečnou dopravu v ČR"". Hmm, vnořená citace, existují pro to vůbec nějaká pravopisná pravidla?
V modrém svetříku od tety Emmy
Ranní rozmluva
Unavená
Jelikož děti do dvou let cestují v letadle v poloze na klíně u jednoho z rodičů, holky už začaly trénovat pobyt v šátku. Někdy to jde líp, někdy hůř, ale věřím, že do 23. prosince bude přebývání v nošce vyladěné a bez problémů :)
U mamky v šátku
Po jídle je veselo
Zvědavá hlava
V Emmině kuchyni se minulý týden objevila pastička na myši. Takový domeček cca 100x70mm. Má dva vchody a uvnitř je otrávená svačina. Asi cheddar. Důmyslná past je umístěna u zdi, aby myšky snadno vklouzly do připravených vrátek. Čeká je tam strašlivý masakr, nevyváznou živé. Podle toho jsme usoudili, že Emma má asi v kuchyni myši. Emma si to taky myslí - našla ohlodanou nožičku. Ne dětskou, ale od párku. So far, so good. Včera jsem šel večer do kuchyně pro vodu. Bylo tam příjemné šero a byl jsem tam sám, začal jsem napouštět vodu do nádoby a zpíval si koledy. Vtom okolo deseticentimetrové pastičky, pod mýma nohama, proběhla asi dvaceticentimetrová krysa! Málem jsem se po****!!!! Utíkala podél kuchyňské linky a skočila pod myčku na nádobí. Nechal jsem kanystr s vodou kanystrem a upaloval nahoru - všechno jsem nabonzoval Lence. Eéééj chyba! Neměl jsem jí to říkat, chce se stěhovat. Marné bylo moje domlouvání a argumenty, že už tu budeme jen pár let... a tak... je zkrátka neoblomná. Nejpozději v březnu se stěhujeme :) Ale kam? :D
V měsíci listopadu probíhá celosvětová akce zvaná Movember. Jde v ní o to, že si chlapi (ale podpořit mohou u ženy) nechávají narůst kníry nejrůznějších tvarů, vystavují svoje fotky na speciální pro tento účel zřízené stránky (http://uk.movember.com/team/825557) a tímto nepřímo upozorňují na onemocnění rakovinou prostaty a získávají dotace od dárců, které svým knírem zaujali. S kolegama v práci jsme založili kníratý tým a během měsíce listopadu se nám podařilo od štědrých sponzorů vybrat 306 liber. Tyto peníze poputují na účely výzkumu léčby rakoviny prostaty. Děkujeme všem štědrým dárcům :{
Můj pečlivě pěstěný výtvor byl konečně okem znatelný až po 20ti dnech :)
To kolega Craig je už trochu jinší váhová kategorie.
A taky se mu podařilo díky jeho smetáku vybrat neuvěřitelných 170 liber.
PS: 8403 není prvočíslo, ale chtěl jsem trošku dodati punc našemu stereotypnímu pendlování z Londýna do Brna :)
