O dětech :)

V Anglii se stejně jako u nás rodí děti :D a to je důvod, proč jsem tu našla práci. Jak už všichni víte, starám se o momentálně 2 roky a 3 měsíce starého Olivera a 3 roky a 5 měsíců starého Lewise. Kluci jsou to šikovní. Lewis od září navštěvuje školku, a to jen 2 dny v týdnu - pondělí, úterý. Po Vánocích se k němu přidal i Oliver, který zatím chodí jen na odpoledne. Školka je soukromá, máme ji 5 minut chůze od domu a je součásní protestanského kostela. Zpravidla kluky ze školky vyzvedávám já. Učitelky už mě tam znají. Ze záčátku jsem si říkala, tyjo, ty jsou dobré, pamatovat si jméno někoho, kdo vyzvedává děcka jen 2krát týdně. Pak jsem ale zjistila, že ono to asi tak těžké nebude, protože ve školce nemají víc než 12 dětí. A jsou tam na ně 4 učitelky. Další věc, která mě zaujala je, že děti si do školky nosí vlastní oběd (nebo spíš takovou svačinku - tohle je dáno tím, že Angličani mají jako hlavní jídlo večeři a ani doma přes poledne nic teplého nejí), ale proč jim nějaký sandwich nenachystají přímo ve školce, nevím. Další zajímavá věc je , že po obědě se ve školce nespí. Přece rodiče neplatí za to, aby se ve školce spalo, zvlášť, když opravdu menší děti chodí jen na odpoledne, jako Oliver, aby si zvykly. To by si lehly a nic by ze školky neměly :) Co ve školce dělají, to samozřejmě nevím, ale potom jsou unavení, což je dobře pro mě i pro Sáru. Buď si totiž hned po školce na hoďku zdřímnou, nebo se jim hned spat nechce, tak dostanou brzkou večeři, vanu a v 7 už jsou tak hotoví, že usnou u TV a spí až do rána :) škoda, že tam nechodí každý den :)

Ve středu většinou chodíme do tzv. playgroup. Je to něco, jako v Raťkách Bambíno (tedy volnočasová aktivita pro děti a jejich rodiče za účelem společného zabavení se a také třeba přiučení se něčemu novému), účastní se děti od 0-4 let a je to zase pod záštitou kostela, tentokrát jiného, jen 2 minuty chůze :) Za vstup do playgroup se platí 2 libry za dítě. Nabízí se pití, sušenky, kafe, čaj a spousta hraček na hraní. Tuto skupinu organizují dobrovolnice z farnosti. Většinou mají vlastní malé děti, nebo jsou to už starší dámy. Vybrané peníze jdou tedy na farnost (po odečtení potravin). Tato sešlost trvá 1,5 hodiny. Děti se tam vyřádí. Po hodině a čtvrt začneme všichni společně uklízet hračky (což je v tom počtu lidí hned) a na posledních 10 minut se zpívají dětské písničky (se všemožným pohybováním samozřejmě).

Jednou za měsíc tato skupina začíná v kostele. Je to půlhodinka, kterou vede místní pan farář a snaží se dětem něco říct o křesťanství, nebo o probíhajícím svátku. Pan farář je připravený, ale bohužel to s dětma moc neumí. Neumí udržet jejich pozornost. Předposledně měl nachystané velké puzzle s lidmi různých národností, aby demonstroval, že nás pán Bůh všechny miluje. Chtěl, aby děti skládaly puzzle s ním. A vždycky se zeptal: "Patří tento kousek sem?" A děcka vždycky řekly : "Ano!", přesto, že tam zjevně nepatřil. Tak byl nešťastný a nakonec to poskládal sám :)

Minule zase vzpomněl svátek nějakých svíček (moc nevím, na internetu jsem nenašla, co by to mohlo být), každopádně všecky děcka dostaly svíčku a společně s panem farářem ji zapálily a pak teprve on začal říkat, co a k čemu a proč. To samozřejmě neposlouchaly ani děcka, bo byly zaujaté ohněm, ani rodiče, bo hlídali děcka, aby nepodpálily kostel! :D Byla to celkem sranda, ale sama sem měla s klukama co dělat, aby něco nevyvedli. Nakonec si všichni oddechli, když už se svíčky mohly sfouknout a my jsme se mohli odebrat ke hraní. Jsem zvědavá, co pan farář vymyslí příště.

Jedna část playgroup

A že se s tyma motorkama a autama hrají jen kluci, čím to asi bude? :)

Školní docházka.

Ještě jedna zajímavost, ohledně dětí, na kterou jsem tu narazila, je školní docházka. Děti tady nastoupí do školy v roce, kdy jim bude 5. Co to znamená. Školní rok se počítá od září (dejme tomu 2011) do srpna (2012) a pokud někdy v tomto období oslaví dítě 5. narozeniny (třeba i 31.srpna 2012) znamená to, že v zaří 2011 nasupuje do školy. Tak to měl Jamie (Sářin nejstarší syn), má narozeniny 20. srpna. Takže mu byly 4 roky a něco, když nastoupil do první třídy. Sára vzpomíná, že byl hrozně malinký!

Ale není třeba se děsit. První měsíc se chodí do školy jen málo, aby si dítě zvyklo. Začíná to 3 dny v týdnu na střídačku, buď jen na ráno, nebo jen na odpoledne. Po tomto měsíci už začnou chodit každý den, ale pořád se střídá ráno a odpoledne (asi aby si někdy mohly pospat). A po 2 měsících se teprve zavede denní režim, který je stejný po celý rok. V Anglii jsou oblíbené soukromé školy, které si samozřejmě zavádí nástup do školy každá podle svého, ale princip pomalého zvykání většinou dodržují.

Poslední věc ke školám. Školní rok mají Angličani rozdělený na 3 části (termy). První term trvá od posledního týdne v září, kdy začíná škola, do prvního týdne v prosinci a zahrnuje i tzv. half term, neboli týdenní prázdniny v listopadu. Druhý term začíná 2 týden v lednu (kdo nezaregistroval, vánoční prázdniny trvaly měsíc!) a končí týden před Velikonocemi. Letos posledního března, a taktéž obsahují half term, tentokrát uprostřed února. Velikonoční prázdniny trvají 4 týdny. Letos tedy třetí term začíná první týden v květnu a končí v polovině července a taktéž obsahuje červnový half term.

Tak vám nevím. Oni vlastně v té škole vůbec nejsou :) to jsou pořád nějaké prázdniny. Sára říká, že je to proto, aby se děcka ve škole líp koncentrovaly, že odpočinek prostě potřebují. Mazec. Třeba to naše děti taky jednou potká :)

A to je zatím vše o dětech. Díky všem, kdo vydrželi dočíst až sem :)

Únor bílý, Londýn sílí

Ze soboty na neděli nás překvapilo počasí a napadlo nám trochu sněhu. Konečně příležitost k fyzické práci - odhrnoval jsem sníh před domem :D

A dva týdny předtím jsme se byli podívat se Skaunicema do kina na film o Václavu Havlovi. Promítáno to bylo v krásných prostorách kina Notting Hill Gate, o akci se postaralo České centrum v Londýně. Zajímavý snímek umocněný atmosférou starého divadelního sálu a závěrečným potleskem nejen českých diváků.

V kině

Lenka se neustále učí na zkoušku First Certificate of English (FCE) a protože už mluví anglicky líp než já, tak jsem se rozhodl, že s tím také něco udělám a přihlásil jsem se na večrní kurzy angličtiny do stejné školy jako ona. Takže dvakrát týdně od půl sedmé do devíti sedím ve třídě s Němkama, Maďarkou, Italem a Turkyní a pilujeme naše slovní zásobu a gramatiku :) Zatím je to sranda, ale nechce se mě do psaní domácích úloh... dnes ještě musím napsat esej, ale radši píšu tento blog :D
Tolik ve stručnosti...

Jo, ještě jsem zapomněl, že Lenka jede v dubnu na dovolenou do Španělska. Sára bere děcka a potřebuju někoho k ruce, tak samozřejmě padla volba na nanny :) Ona potom určitě napíše jak bylo :)

Pápá!