Září, můj nejoblíbenější měsíc v roce. Indiánské babí léto rozehrává barvy v naší zahradě, lípy se lesknou zlatem, duby nám naházely na zem zralé žaludy a když se Lenka vrací z práce, tak jí na chodníku křupou pod nohama. Dnes okoštujeme ten jedlý kaštan co roste vedle domu na ulici, plody leží na trávě vyklubané ze zelených ježečků a volají: "Vem si mě domů a upeč mě!'". Hrušku na vršku napadla nějaká houba a krásně zhnědla, tuja je pořád stejně zelená - evergreen :) O ořechu už jsem myslím psal - všecky plody snědl Chip a Dale, nic na něm nenechali. A třešně už dávno zapomněly na červnové červenání. Jejich listy už se těší jak si odpočinou na zemi. Ale chladný vítr se někde zapomněl, místo toho celé dny svítí sluníčko a lidé vysedávájí v parcích a u stolečků před kavárnami.
A my přece taky nebudeme sedět doma nebo v kanceláři! Pojedeme na výlet. Pojedeme někam daleko, kde to neznáme, ale kde tušíme, že by to mohlo být hezké. Pojedeme tam s lidma, které máme rádi a s kterýma je pohoda, s Andreou a Janem. Jan půjčí auto a Andrea nám půjčí Jana, aby mohl řídit. Vyjedeme co nejdříve, nejlépe 17. září v sobotu.
 |
|
| Vyjíždíme - Vauxhall Astra a jeho posádka |
Pojedeme směrem na jihozápad, do kraje Wessex, což je vlastně zaniklé anglické království skládající se ze tří menších okrsků, Wiltshire na východě, Somerset na Západě a Dorset na jihu. Projedeme hlavně Wiltshire a Dorset, neb nás tam zaujalo nejvíc pozoruhodností :D
Tak jo teda, nejdřív se zastavíme třeba ve
Windsoru, tam je staré královské sídlo - napůl
hrad, napůl zámek s krásnými zahradami a spoustou turistů okolo.
 |
| Příjezd k hlavní bráně ... |
 |
| ... k zámku |
 |
| Windsorský hrad |
 |
| Queen Victoria |
Odpoledne vyrazíme k
Salisbury, najdeme tam poblíž nějaký kemp a rozbijeme naše stanová obydlí - jako plukovník Kaddáfí :) Město Salisbury je postaveno z trosek starověkého římského opevnění
Sarum a je proslaveno katedrálou s nejvyšší kostelní věží ve Velké Británii (123 metrů).
V katedrále se nesmí fotit, zrovna končí mše, projdeme chrámovou lodí a nejvíc nás určitě zaujme křtitelnice naplněná po okraj svěcenou vodou, se čtyřmi rohy, kudy voda padá k zemi a ztrácí ze ve vyzdobené podlaze - hladina se ani nehne - dokonalé zrcadlo. Stavba působí majestátným dojemem, který je umocněný použitím kamenů ze starověkého románského městra. Už se tam těšíme!
 |
| Stan co nám půjčili Bára s Petrem. Old Sarum v pozadí |
 |
| Katedrála v Salisbury |
 |
| Věž tak vysoká, že není ani vidět vrchol |
 |
| Okolo nádvoří |
|
Poté co prohlédneme katedrálu, chceme vyrazit směrem ke
Stonehenge. Může nás ještě po velkolepé katedrále dnes něco překvapit? Katedrála je vznešená, nazdobená a obrovská. Stonehenge je naproti tomu pár hrubě otesaných kamenů, dnes už spíš rozvalin na široké Salisbury Plain.
 |
| Sychravé počasí, déšť a vítr při příjezdu |
 |
| Už se to rozjasňuje |
 |
| I sluníčko se chce podívat na kameny |
 |
| Turisté z Východní Evropy |
Atmosféru u Stonehenge je mystická. Přestože jsme ve společnosti přinejmenším stovky lidí, panuje klidné ticho. Na kamenech odpočívá hejno ptáků, náhle se jako na povel vznese, zakrouží nad kameny a znovu se na nich usadí. Ze Salisburských planin neustále vane studený vítr, mraky na nebi dotvářejí dramatické kulisy. Katedrála stará 4000 let.
 |
| Všichni to musí vyfotit |
Po ubytování v kempu ve
Warehamu pojedem směrem k moři - do Swanage. Po cestě jistě potkáme něco nevšedního, třeba ruiny hradu
Corfe Castle.
"Hrad jehož historie sahá až do 11. století byl jedním z nejlépe vybavených hradů středověké Anglie, co se opevnění týče. V roce 1646, v průběhu anglické občanské války, byl hrad dvakrát dobýván parlamentaristy. Majitel hradu, royalista Sir John Bankes, v té době bojoval po boku krále, proto obraně hradu velela jeho žena Mary Bankes. Ta měla kdispozici pouze služebnictvo a pět mužů. Přesto nedokázala armáda parlamentaristů tuto pevnost po tři měsíce dobýt. Pomohla jim až zrada jednoho z obyvatel hradu. Aby se hrad znovu nedostal do rukou royalistů, nechala armáda stavbu zničit."
Demolice hradu trvala 6 měsíců a bylo při ní použito 200 tun střelného prachu. Z trosek pevnosti v následujících letech vyrostlo pod kopcem město stejného jména.
 |
| Pohled z vesnice Corfe Castle |
 |
| Jan jde dobývat |
 |
| Lenka na zteč! |
 |
| Pohled z hradní věže na městečko |
Až přijedeme k moři, půjdeme se podívat na skaliska, budeme hledat fosilie vyhynulých mořských živočichů a sbírat krásné kamínky. Projdeme se po útesech a třeba najdeme i maják.
 |
| Moře bouří, vichr zuří |
 |
| Tak, jo, našli jsme aj ten maják, možeme jet dom... |
 |
| Tři poutníci na skalách |
Poslední večer bysme se mohli ubytovat někde poblíž ostrova
Portland. Odtud pochází portlandský cement a taky se tam těží spousta kamení. Všude je jenom kamení, skály, šutry... taky se tam půjdeme podívat.
 |
| Zapadlý kemp ve Weymoth |
 |
| Pápá | |
 |
| Krávy mají přednost |
Tak taková je naše dovolená, snad uvidíme aspoň to málo z našich přání a třeba to bude i lepší než ten výlet na Kokořín...
