Pohřeb

I smutné události se dějí v našich milovaných Ratíškovicích. Je to dnes přesně čtrnáct dní, kdy strejdu Staňu Kováříka překvapil silný infarkt a vrtulník ho transportoval do brněnské fakultní nemocnice. A dnes jsme se s ním ve smuteční síni rozloučili. Bylo mu 61 roků.

Křtiny

Srpnové dny jsme strávili v příjemném stínu trnkových stromů, v houpacích sítích, při opékání špekáčků a za mlaskání ježků. Ježci jsou pěkně vypasení, nosíme jim na hnojiště zbytky od jídla a do rána tam většinou nic nezbyde. Naposledy snědli ježci půl knedle, co zbyla z Bonifácových křtin.
Jó, to mi připomíná, že jsme v sobotu 13. září slavnostně pokřtili Bonifáce Kováříka a přivítali ho do naší velké rodiny. Bonifác celý obřad prospal, pak se nakrátko probudil, aby byl v kočárku převezen do restaurace Sport, kde opět zkušeně usnul a probudil se až když ho Lenka vytáhla před odchodem restaurace z kočárku - na kojení.
A ráno před samotnýma křtinama jsme ještě absolvovali vítání  do života, Mariánka byla taky slavnostně přivítána. Přidávám pár fotek z kmotříčkového iPhonu:

Pendlovani

Je posledni den v cervenci, pulka prazdnin za nama a ja jsem tento mesic jeste nenapsal zadny prispevek na blog. Ostuda. A to jsem si dal predsevzeti, ze budu psat minimalne kazdy tyden, jelikoz se kolem nas deje tolik zajimavych veci, ktere si zaslouzi aspon slovem zminit. No, jak je vidno, je tech veci a udalosti az moc, tak moc, ze na psani blogu vzacneho casu nezbyva. Prave sedim v londynske kancelari, je pul seste a Anglicani uz jsou v hospode, ale ja jsem tu pracovne a musim si dodelat svych 8 hodin, tak jeste pul hodiny tady ztvrdnu. Jsem podruhe tento mesic v Londyne, migrujeme stavajici system vyvoje na "automatizovanejsi" verzi. Bydlim u Jana ve Watfordu, je s nim sranda, mame si furt o cem povidat, vecer pijeme cider a hrajeme na kytaru. Moc se mi ale nechce letat, presne pred 14ti dny sestrelili na Ukrajine letadlo se 300 civilistama, minuly tyden zase spadlo v Africe letadlo se 190 lidma, tak jsou ty lety do Londyna ted takove smutnejsi. Ale i presto vsecko je letecka doprava statisticky nejbezpecnejsi formou cestovani, hned po "prstem po mape" :) Navic se k tem ruznym valecnym hrozbam ted pridala jeste Ebola, ktera propukla pred par mesici v zapadni Africe a jak odtud do UK leta spousta letu, tak je tady realna obava, ze to sem brzy nekdo donese. Globalni svet ma zkratka sve bile i cerne stranky.
Lenka je doma s deckama a uz se nemuzu dockat, az v sobotu rano priletim a budu cely den s nima. Posledni tyden v srpnu a prvni v zari si beru volno a budeme odpocivat. Houpat se v siti, jist jabka, chodit do vinohradu a do lesa. Taky bych mel zacit resit nejake pohovory - RW me "donutili" zalozit v CR spolecnost sro, abych pro ne mohl zamestnat nejake lidi a oni usetrili na drahych anglickych platech. Nechce se mi do toho, ale lepsi cestu momentalne nevidim. Kdyby to nahodou nevyslo, pujdu varit do skolni jidelny. A zmenim jim jidelnicek, to co ty decka ji je otresne. Bereme trikrat tydne jidlo ze skolni jidelny a jsme zdeseni. Nechutna to spatne, ale nei tam zadna zelenina, ovoce jen ve forme kompotu, omacky se vari z prasku, maso je kazdy den.
Chceme stavet pred domem plot - deda Frantisek nam pred 20ti rokama nachystal zaklady a slupky, ted uz chybi jen late. Stoklaska uz nam nameril rozmery, ale babi Ani zjistila, ze plot podle noveho digitalniho zamereni nestoji na nasem pozemku. Jsme o kousek vedle, cele 3 metry :D. Chyba se stala pri digitalizaci, ale nikdo si toho nevsiml. Skoro nikdo v ulici, az na par jedincu na zacatku. Skoda ze tehdy neupozornili ostatni. Ted bude rozhodovat zastupitelstvo, jestli nam vubec tu puvodni cast pozemku prodaji :D
A taky si nechavame delat projekt na prestavbu domu. Petr Lovecek dela v Kyjove v Projektisu, tak dojel s kolegou Rybou a prochodili cely barak a pomerili vsechny mozne i nemozne stenay a vystupky a uhly a udelali plany. Ted na jejich zaklade budeme vymyslet, co pristavit, zbourat a zazdit :D
Mariana uz cura bez plenky - teda jen venku na trave, kdyz je doma, klidne to pusti na koberec. Nechce se ji to resit - je chytra dost, tak vi, ze je jednodussi to poslat do plenky :). Zato uz umi spoustu pisnicek a basnicek, vi kolik je 7x8. Dva roky ji budou v zari, tak jsem zvedav, cim nas jeste prekvapi.
Bonifac roste jako z vody  a taky uz zacina komunikovat. Lenka si s nim povida a on se po ni toci a rika: "Aaaaaaaa". Pred par dny byli s Mari oba nejaci zapareni, asi z tech tropickych teplot, ale fialova gencianka to za par dni spravila.
Je to krasne mit zdrave a chytre deti, hned je ten svet veselejsi.
Tak uz v praci koncim, jdu do Waterstones podivat se na nejake knizky pro decka a pak jedu do Watfordu k Janovi. Jeste se dvakrat vyspim a jsem doma :)

Včelky

V pondělí 23. června k nám až z dalekých Prušánek přiletěly tři oddělky kraňských včel kmene Vigor. Vítejte u nás holky, pár kluků a tři královny, ať se tu brzo cítíte jako doma :)

Seznámení s úly

Nejpilnější včelka

Levandulové nebe

Ve vinohradě, s rodinnou, přáteli

Pomalu se zaučujeme ve vinohradě. Smítáme, potíme se, kýcháme. Mariana nás bije, Bonifác pije. Děda Příkaský slavil v neděli na Medarda 83 let. Sešli jsme se celá rodina na oběd u Strnků a pak jsme šli na kafe na Hasičskú 672. I s Bonifácem. Večer nebyl k utišení, asi mu to neudělalo dobře. Byly velké horka, 33 stupňů Celsia, dnes dokonce 35,9. Zítra jedu do Kyjova na matriku pro jeho rodný list. V pátek už snad přiletí včely.

Máme se nádherně, jsme šťastní :)

Bonifác

Dnes 31. května 2014 v 17:44, narodil se nám v Kyjovské porodnici syn Bonifác Kovářík, porodní váha 3500g a délka 50cm. Dítě má se čile k světu, maminka je v pořádku a chce co nejdříve domů :)

Je to klučisko jak bučisko:

Jsme doma + další kuriozity

Jelikož už jsme se definitivně přestěhovali ze Spojeného Království jejího veličenstva domů do Země krále Miloše, je na čase přejmenovat i blog. Také adresu jsme změnili, protože nás překvapilo množství cizích lidí, kteří si naši rodinnou kroniku četli. Ne že by nás to tajně nepotěšilo, ale teď už to stejně nikdo číst nebude, protože už bude rychlejší za námi zajít a zeptat se osobně. Nebo sousedů. Nebo v supermarketu u Tomečeny.
Za poslední měsíc se toho v našich jinak nudných životech událo velmi mnoho. Dál musím psát jenom zkratkovitě a v bodech, protože jinak by na to nestačila kapacita internetu. Tak tedy:

• 17. dubna jsem měl leaving drinks s kolegy z DigitasLBi v maličké hospodě na Brick Lane, naštěstí přišli jen tři, takže jsme se tam dali. Dali jsme si pivo a whisky, seděla s nama u stolu kočka.
• 19. dubna jsem přiletěl z Londýna se třemi plnými kufry a brácha mě odvezl domů, kde mě čekaly moje milované ženy, kamarád Koťa a spousta práce.
• Brácha Tom slavil 3. května čtvercových 40 let - hráli jsme kulečník a jedli myší dort.
• Lenka započala devátý měsíc svého druhého těhotenství. Obhlíží okolní porodnice, konzultuje s porodní asistentkou, chystá oblečení pro mimi. Já se modlím.
• Usazujeme se na adrese Zelnice 1212 - stěhujeme nábytek, kupujeme dobytek, testujeme byliny.
• Přelom dubna a května - trávíme celé dny v zahradě, ryjeme, sadíme, zaléváme. Je tam krásně, nabíjí nás to. 
• Lenka navštěvuje v Brně konferenci o aktivním rodičovství.
• Pověsili jsme houpací síť mezi dvě trnky. Čtyřiadvacáteho dubna se nocovalo v síti. 
• Slavili jsme Amálčiny a Šimonovy narozeniny.
• Mariana si celé dopoledne hraje s plošticí ruměnicí.
• Varmužova cimbálová muzika slaví 50 let existence, přestože nejstaršímu členovi je 46! Klobouk dolů.
• Mariana ochutnává písek.
• Taťka si splnil sen - koupil si tři úly.
• Mariana ochutnává hlínu.
• Taťka si splnil sen - objednal si tři včelstva.
• Jezdíme všichni čtyři na kole - máme pro Mari půjčenou sedačku od tety Evy a mimi si jezdí jen tak - v Lence.
• Mariana si zpívá nové songy - Měla babka čtyři jabka a Travička zelená.
• Připravujeme Mari na miminko. Složili jsme Moses basket a zatím v něm spává méďa. Je pravidelně a poctivě kolébán, jak ráno, tak i večer.

Zkrátka, pořád se tu něco děje, asi budu muset začít psát denně, abych všechny ty vzácné okamžiky zachytil alespoň na tento elektronický papír. A až nám bude s Lenkou 100 let (dohromady) a nebude nám sloužit paměť, budeme trávit dlouhé zimní večery četbou ......... Rudého Práva! :D