Protože jsme letos vánoční dovolenou prošustrovali již v listopadu, nedalo se nic dělat a museli jsme svátky přežít v Anglii.
Advent jsme započali slavnostním obědem v oblíbené indické resauraci Masala Zone, kam jsme pozvali Johnyho Mareše, jako odměnu za pozitivní reference pro mého současného zaměstnavatele. Marianě indická kuchyně moc chutnala, dokonce i pálivé čočkové curry. Též jsme se společně promenádovali po náměstíčku Covent Garden a okolo řeky, kde je pěkný výhled na budovu Pearson. No, trochu jsem se chtěl pochlubit, kde že to pracuji :)
 |
| Nápověda: Je to budova s ciferníkem! |
Holky před svátky započaly dělat velké tajnosti, ale brzy je prozradila sladká vůně linoucí se z našeho pokoje a z krabic schovaných v koupelně. Trouba jela na 100%. Večer jsem si všiml, že má Mariana vlasy něčím slepené. Těsto. Poznal jsem, že se peče vánoční cukroví.
 |
| Šúláme |
 |
| Haha, je to prča :) |
V neděli ráno přistála na stole namísto tradiční porridge krásná vánočka. "Hmmm, to už je vážné." pomyslel jsem si "To abych začal shánět nějaké dárky!"
 |
| Vánočka celozrnná domácí |
Dítě začalo chodit a všude strká prsty. Přeskládává náčení. Rozhazuje prádlo. Mizí nám jablka, hrušky, dokonce i cibule ze spižírny. Myši? Ne, Mariana! Jak jsme na ni pyšní :)
 |
| Hlad |
 |
| Já už mám, dajte si aj vy... |
Jelikož anglikánská církev slaví narození Krista až na Boží hod - 25. prosince, je Štědrý den v Anglii pracovním dnem. Ale aby mi to nebylo líto, nahlásil jsem si ten den volno, znáte to, kvůli zabíjení kapra, usazování stromku do stojanu a odklízení sněhu před domem. Ještě, že jsem tak učinil, neb jsem v úterý spal až do oběda, což by nebylo slučitelné s mým pracovním procesem. Kapra jsem nesehnal, bratři Poláci všechny ryby vykoupili už týden před Vánoci. Stromeček se nám nedá do pokoje, holt ho musíme letos oželet. Sníh tu naposledy napadnul minulý rok v lednu a vydržel dva dny, letos to nebude lepší. Takže nás nakonec zachránila spásná myšlenka, že si na Štědrý den uděláme na jídlo kachnu se zelím, zazpíváme u Emmina vánočního stromku a místo sáňkování si rovnou rozbalíme dárky. Jak jsme rozhodli, tak se i stalo.
 |
| Nastrójili mňa do svátečního |
 |
| Nejradši trhám papíry |
 |
| Ááá, to si roztrhám sama |
 |
| Moto GP |
 |
| Historicky první pád z kola |
 |
| A už zas zadělávám |
 |
| Ještě pár nezbytných studiových fotek |
 |
| S matkou |
 |
| Ve stoje |
Ve středu, na Boží hod, jsme brzy zrána (10am) vyrazili na mši do kostela svaté Moniky, který navštěvuje i Vlaďka Veselay (Vacenovská), a my jsme jí zároveň mohli předat vánoční kartu s blahopřáním. V kostele byla dětská mše, tudíž tam bylo řevu a křiku, že jsem ani nepoznal, jestli se slouží v angličtině, latině nebo polštině. Naštěstí tam měli hezký betlém, který upoutal pozornost dcery Mariany, takže jsme o ní ani nevěděli. Byla tichá a klidná, jak se na slušnou katolickou dívku patří. Ke konci mše usnula, tak jsme se prodrali davy lidí ven a vydali se na cestu k domou, vstříc světlým zítřkům.
První sobotu po vánočních svátcích jsme byli pozvání na oběd k Rožánkům do Welwyn Garden City. Vydali jsme se vlakem - a to byl také jeden z největších zážitků onoho dne - viz následující obrazová příloha nazvaná "Na třetí kolej přijíždí vlak, směr Midlands".
Ještě pár vět o tom, kdo že se v minulých týdnech narodil. Představte si, že děti se rodí jako máku! A tak i našim přátelům Bardunovým se narodil 4. prosince jejich syn Mikuláš. A dokonce i Tomášovi a Barboře Kotáskovým, se dne 9. prosince narodili synové Tomáš a Marek. Ani my nezůstáváme pozadu, jsme též ve velkém očekávání!
