Článek čarokrásně časosběrný

Devět měsíců...

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

No a teď už jsou holky dvě: 

Prosinec

Podzimní listy

Stromy okolo domu už jsou holé, když jdeme s Mariánkou na procházku, tak se lepí na kola kočáru, tlejí na chodníku a krásně voní po Dúbravě :). 

Na prochajdě za domem

Domeček v říjnovém slunci

Na zahrádce nám dokonce vyrostlo pár hub, známý ratiškovský mykolog a lesní muž Václav Koplík je ihned elektronicky identifikoval a doporučil k okamžité konzumaci. Guláš byl vynikající, žijeme :)

Armillaria mellea - Václavka obecná

V neděli 11. listopadu k nám přijeli na návštěvu krajani z Welwyn Garden City - Jana, Pavel a Frank-Paul. Marianka dostala darem oblečení k parádění a společně jsme strávili krásné odpoledne. I pár fotek se při této slavnostní příležitosit namalovalo.

Hrdé matky...

si vyměnily děti. Ale jen na chvilku :)

Kluci si hrají

Tak zdarec kámo, přijeď zas!

Mariánka je pořád hladová, když Lenka nekojí, tak přebaluje, chová, jezdí na procházky, vaří, dospává noční krmení a má mezitím přece ještě spoustu času na jiné aktivity :D

Čepička od tety Bejbelin

Brk

Glg

Kuk

Mrk

Liz

Sobotní pohoda

A nejvíc máme rádi akvárium, které jsme zdědili po Radovanovi a Bohdanovi :D

Paseme koně

Tož takto už sme šikovní :)

Tři sudičky

Ve středu 24. října nás navštívila vzácná návštěva z Ratíškovic ve složení Anna Foltýnová, Eva Kremlová a Anna Hubáčková. Akční skupina přiletěla v podvečer na letiště Stansted, kde už je čekal domluvený kočí Mustafa se svým čtyřspřežím a odvezl je do apartmánu Lodge Drive ve čtvrti Palmers Hill. Lenka objednala holkám dvoupokojový byt s kuchyňkou a když jsem pak ve středu večer přebíral klíče, majitel se mi omlouval, že na nás omylem zbyl pouze byt 3+1 a že jestli nám to nevadí, tak nám ho za původní cenu předá. To se ví, že nám to nevadilo :) Takže jsme tam nakonec vzhledem k počtu ložnic s ratiškovskýma holkama strávili neplánovaně dvě noci i my :) 

U babičky

Dámská jízda

Zahloubaná ...

Když po příjezdu Mustafa vytahoval holkám z auta kufry, u teho zabaleného v igelitu sa aj zapotil - ptal sa, esli tam nekoho žívého nepašujú. Živý tam nebyl nikdo, ale byla tam živá voda co poslal děda Příkaský (slivovica 2009 ve skle poctivě jištěná bublinkovým nárazníkem), meruňkovica z Ratiškovic a z Mikulova, 10 litrů vína od Hubáčkú (SG, RR, RB a FR), bábovka s dyňú od mamky Kováříkovej, tři nohavice sekanky od súsedy Gajdíkovej, svatební koláčky z Rohatca ( :DDD ), knedle z Bumbálku, křen z orelského, makové štrúdle z pekárny a barjaké další laskominy, na které si v tem náporu chutí a vúní ani nevzpomenu, tudíž se tímto omlouvám :) Z toho vyplývá, že kufr byl opravdu těžký. Holky si vybalily to nejnutnější a jelo sa k nám - podívat sa na Mariánku a přivítat sa.

Na blinknutí

U tety Evy

Ve čtvrtek jsme zas ráno vyrazili my za ratiškovijákama, celý den sa plkonilo, jedlo pilo a aj zpívalo.

Procházka v Broomfield parku

V ratiškovskej peřince

Pátek byl zasvěcen nákupům a procházkám. A z pátku na sobotu a neděli jsme všichni přespali v apartmánu, ať si Mariánčin režim užijí aj tetičky babičky sudičky. Sobotu jsme strávili toulkami po londýnských pamětihodnostech a v neděli už jsme si jen užívali poslední společné chvíle, předtím než se v pondělí odpoledne akční skupina vydala na cestu zpátky do Ratíškovic.

Regent street

Sandwich

Westminster Abbey

Eye of London a Temže

Módní přehlídka

Další stránka v naší rodinné digitální kronice se věnuje parádění, fintění a oblékání. Jak již bylo řečena v našem minulém příspěvku, teta Martina Petrů nás na dálku vybavila svůdnými dívčími módními doplňky, tak jsme je museli dnes všechny vyzkoušet. 

A před tradiční obědovou vycházkou do parku jsme nezapomněli vyměnit plenku a obléct nový out-fit.

V tomto nikam nejdu, vypadám jak skřítek...

Jsme registrovaní :)

Přišel jsem dnes večer z práce a doma mě čekaly dvě nejkrásnější holky na světě - Lenka a Mariánka. Mariánka spala v košíku, Lenka právě večeřela. Dal jsem si taky něco na zub a po jídle jsme rozbalili přáníčko, které Mariánka dostala od kolegyň a kolegů v práci. Vlastně jsme dostali spoustu různých přáníček od různých lidí :) Teta Martina dokonce poslala ručně háčkované botičky a čepičky - pošleme fotku, hned jak si to všechno vyzkoušíme. Děkujeméééé!!!

Přáníčka

Mariánka se za chvilku probudila a mamka jí dala hezky najíst - a jak tak spolu pily, tak Lenka řekla, že dnes koupila víno a že bysme to měli okoštovat. Tak jsme pili všichni tři :)

Sauvignon Blanc 2012 (New Zealand) & mateřské mléko 2012 (Lenka Foltýnová)

Teď už Lenka Mariánku masíruje mandlovým olejíčkem a posloucháme reggae - zdá se, že se to všem líbí, nikdo nepláče :)

Včera, tj. v pondělí 15. října jsem měl ještě volno, protože jsme měli domluvenou schůzku na Register Office v Enfieldu - jeli jsme vyřídit rodný list. Naložili jsme holčičku do kočáru, nasedli do autobusu a jeli až do Enfieldu. V úřední budově jsme se představili na recepci a za chvilku už si nás volal paní z jedné kanceláře k sobě. Mariana se zrovna probudila a krásně začala zpívat, ale za chvilku zase usnula, tak jsme mohli s paní úřednicí klidně všechno pořešit. Když jsme jí předali svoje občanky, zjistila, že jsme z České republiky, ale pak s úsměvem dodala, že anglické systémy jsou na všechno připraveny - takže pokud se chceme vrátit do ČR a bez problémů nechat uznat rodný list, je třeba tam všechno vyplnit přesně - hezky česky. To ještě netušila, jaký boj zažije s našimi jmény :) Lenka Foltýnová má ve jménu jenom dva znaky s diakritikou, to ještě šlo - paní měla nachystanou speciální tabulku se všema možnýma i nemožnýma variacema znaků, a z té si ty písmenka kopíroavala a vkládala do formuláře. Pak jsem přišel na řadu já, museli jsme paní ukazovat v tabulce, který znak má vybrat a kam vložit. Neméně nadšená byla z Mariany Kováříkové, ale už to šlo rychle a z chvilu jsme měli všechno hotovo. Paní úřednice se smála, že dneska už si dá asi pauzu a snad už nikdo z Československa nepřijde :) Taky se divila, že jsme dnes první pár, který přišel registrovat mimiko a přiznal, že žije pohromadě :( Tak jsme se rozloučili a vydali se na cestu domů. Ještě jsme se prošli parkem, nakoupili jídlo a doubledecker nás dovezl až k Ye Olde Cherry Tree.

Procházka čtvrtí Enfield

Rodný lísteček

Doma jsme si navařili, napapali se, po obědě jsme si všichni na chviličku lehnuli na postel - a hele, vzbudil nás až Mariánčino volání okolo třetí hodiny odpolední: "Vstávat, ospalci, já už mám zase hlad a taky chcu poslouchat hudbu, tančit a vyměnit plenku!"

Naboso :)