Pátek

V pátek 25. května bylo venku moc krásné počasí, tak jsem neodolal a nahrál pro vás pár hezkých chvilek.

1) Embankment Gardens - park u řeky. Je zrovna obědová přestávka a lidé se trousí z kanceláří, aby alespoň na hodinku nachytali trochu sluníčka. Každý metr čtvreční trávníčku je obsazený :)

2) Ne vždy cestou z práce člověk potkává jenom všední události, někdy dokáže takovou obyčejnou procházku zpříjemnit i pár velkých zvířat :)

3) V pátek už obyčejně nenajdete v centru Londýna prázdnou hospodu a takto to vypadá zvenku.

Ještě jeden záběr, tady to vypadá jako bych točil tu paní co prochází okolo, ale mě opravdu šlo jen o ty davy lidí :D

4) Před stanicí metra Leicester square každý večer postává tento gentleman a nabízí své služby - radí lidem co se ztratili nebo potřebují nějakou informaci - živoucí Google. No není to zaměstnání snů?  Za tu chvilku co jsem tam v pátek stál, tak borec pomohl asi třem lidem - samozřejmě za mírný poplatek :) Když jsem přestal točit, přišel ke mě a řekl mi, že mám dnes štěstí, protože normálně by zkasíroval i mě, za to že ho natáčím :D Ale je to sympaťák.

5) A nakonec můj oblíbený kytarista z metra - posuďte sami.

Druhý ultrazvuk

V pondělí 21. května LP 2012 jsme se vydali do Chase Farm Hospital, abychom zkontrolovali náš přírustek. Dorazili jsme do nám již známého prostředí a před čtvrtou hodinou odpolední už Lenka ležela na gauči a v televizi hrál další díl černobílého filmu :) Viděli jsme spousty detailů a měřila se celá řada vzdáleností, obvodů, obsahů a objemů. Čísla si nepamatuju, ale přesně vím, co nám paní porodní asistentka říkala: "Mimi je čilé, skáče si na močovém měchýři a kope do střev." Zkrátka, all right!

Když na té vodní posteli se tak dobře leží...

No a pokud vše půjde i dál tak dobře jako doteď, tak to byl asi na dlouhou dobu náš poslední ultrazvuk. Další až těsně před porodem. A já už jsem v práci odevzdal formulář na otcovskou dovolenou, čímž mi bude oficiálně dovoleno pobývat v říjnu dva týdny s novou rodinou :)

A póza pro zvědavce :)

Frank & Camilla

Týden po maminkách přijela návštěva z Mikulova. Ještě dnes dojídáme jejich domácí kozí salámek a párečky, yummmy :D Foltýni se při toulání Londýnem obešli i bez nás, proto jen pár společných fotek a jedno video  :)

Fratnišek, Kamila a český kozel v anglické hospodě :)

Dílo v Tate Modern Gallery, nazvali jsme ho "Nemám si co obléct..."

Vyhlášené londýnské knihkupectví - Black Books

₊ slíbený film

Volby

Jen takový malý zážitek z voleb. Třetího května, ve čtvrtek, se v UK volilo do místních zastupitelstev a v Londýně byla tím pádem hlavním tahákem  volba starosty. A protože jsme s Lenkou právoplatnými občany Velké Británie - platíme daně - máme též možnost jít volit :)

Týden před volbama nám došly volební karty s informacemi o volbách a se seznamem kandidátů a stran.
Z kandidátů na starostu jsem znal jenom toho stávajícího, Borisa Johnsona, a druhého Kena Livingstona, který už jednou starostou Londýna byl. Takže brožurka přišla vhod - byl tam stručný program všech kandidátů - celkem tuším 7.

Lenčina karta :)

Ve čtvrtek po práci jsem se vydal do naší volební místnosti (v kostele blízko zastávky metra), Lenka bohužel ten večer hlídala děti, tak nemohla jít se mnou. Volební kartu jsem vzal sebou, i když na její zadní straně píšou, že to není nutné - ale usnadní to práci volební komisi. Přišel jsem do volební místnosti, ukázal jim kartičku, odškrtli si moje jméno v seznamu voličů a dali mi lístky. Ptal jsem se jich, jestli chtějí vidět i průkaz totožnosti, ale řekli mi, že ne, že stačí jen když jim lidi řeknou jméno a adresu :D Hmmmm. Odvolil jsem a chtěl jsem si udělat fotku volební místnosti - abyste taky viděli, že to vypadá uplně stejně jako u nás :) - to mi ale nebylo dovoleno - prý z bezpečnostních důvodů! Tak toto nechápu, volit bez průkazu jen na základě dobrého slova je OK, ale udělat si fotku je nebezpečné... :DDD

Vstup do volební místnosti

Druhý den jsme se o tom bavili s kolegama v práci a taky byli rozčarovaní z toho, že pro odevzdání hlasu není potřeba žádná identifikace. Když to srovnám s tím, kolik humbuku se vždycky nadělá při volbách ve státech bývalého sovětského svazu, nebo v různých autoritářských režimech, že tam kvůli tomu jezdí i nezávislí pozorovatelé a tak podobně ... tak je to přinejmenším podezřelé...
Jen doufám, že u parlamentních voleb to nebude stejné, snad ty bezpečnostní měřítka budou přísnější :)

Jo, abych nezapomněl, volby vyhrál opět Boris...

Tož to je on...

Maminky

Tak už nás navštívily i naše rodičky a strávily s námi přijemných 5 dní a 5 nocí. Počasí nám zrovna nepřálo, dovolená anglicky propršela, ale o to víc jsme užili společné setkání a rodinování. Tož co sme vlastně dělali?

Ve středu 25. dubna večer dosedlo letadlo z Brna na Luton a v našem pokoji přibyla postel navíc. V ledničce se chladila slivovica. Lenka měla bohužel babysitting, ale počkali jsme na ni - a když přišla, přivítali jsme se po slovácku.

U nás v jídelně, mamka Kováříková sedí v ložnici, mamka Foltýnová v kuchyni :)

Čtvrtek 26. dubna vyrazily holky na módní obhlídku. Po obědě přestalo konečně pršet, tak jsme zamířili do čtvrti Greenwich. Tento týden tam otevřeli nové muzeum - zrekonsturovanou plachetnici Cutty Sark.

Cutty Sark - více informací viz Wikipedia

Výhled z Greenwiche

Na pivku

V pátek 27. dubna jsme obhlédli Trafalgar a Big Bena a nasedli jsme na loď - směr západ - do královských botanických zahrad Kew Gardens. Doporučujeme prohlídku v korunách stromů :)

Trafalgar Square - olympijské hodiny

Cestou k Big Benu

Auta a autobus :)

Vplouváme do Richmondu

Zmijovec

V pralese skotačit, tu chuť nelze potlačit!

Jezérko

Kaktussssssssssssss...

Pod lístkem

Viktorie královská 

Procházka v korunách stromů

Opičí stezka :)

Sobota 28. dubna je sudý den, to znamená, že před Buckinghamským palácem bude výměna stráží. Jdeme tam! Nikdo nás, ale nevaroval, že kromě výměny stráží tam bude ještě asi milion turistů :D Po hodině přešlapování a pozorování vojáčků to vzdáváme  a jdeme na kafe, nakonec jsme skončili na Oxford Street, což nás, nákupuchtivé, nakoplo a dodalo sil do další části dne.

Buckingham palace a 3078 turistů

Jezdíme tam a zpátky, nahoru a dolů...

Připraveny na dostihy

V neděli 29. dubna se nedělá, jde se do kostela, a to ne jen tak do ledajakého - přímo do katedrály sv. Pavla. 

King's Cross St. Pancras

Rožihání svíček

Zákaz focení!

Po mši absolvujeme procházku po Millenium Bridge, dáme si čaj v Tate Gallery s výhledem na severní břeh Temže, projdeme přes Tower Bridge a jedeme domů.

Svatý Pavel v pozadí

Na Millenium Bridge, vpravo nejvyšší mrakodrap EU - Střep

Čaj o páté v kavárně Tate Gallery

Právě tam exhibuje Damien Hirst

Vlevo londýnská radnice, uprostřed Střep a vpravo nevím co to je :)

Na tom londýnským mostě, konvalinka roste...

Pondělní vstávání nás všechny příjemně překvapí - po čtyřech deštivých dnech konečně svítí sluníčko :) Aspoň maminky z letadla něco uvidí :) Ještě projdeme Emminu zahrádku, nachystáme svačiny a jedeme na letiště.

Rozloučková :)

Návštěva porodní babky v 17. týdnu

Dnes jsem byla na prohlídce u midwife. V podstatě nebyla tato prohlídka ničím neobvyklá - midwife si zkontrolovala moje záznamy, změřila mi tlak, poslala moč na rozbor, poptala se, jak se cítím, poučila mě, co dělat, kdyby se můj zdravotní stav jakkoliv zhoršil apod.
Dále jsme probraly možnosti výběru místa porodu, což též není ničím extra zajímavé - pokud by to někoho vyloženě zajímalo (mami), probereme to osobně :D
O co se ale chci s vámi podělit je toto: midwife se mě ptala, jestli už miminko cítím. Já jsem jí řekla, že si myslím, že ano, i když vím, že je ještě brzy, některé pocity v mém podbřišku nejsou uplně takové, jaké jsem doposud znala. Ona se zamyslela, že na prvorodičku pohyby cítím opravdu brzy, ale že je to možné. Nakonec mi řekla, ať si lehnu, že mimi zkontrolujem. Načež jsem si lehla, ukázala jí břicho a ona mi na něj položila něco jako stetoskop, ale vymakanější  - větší, elektrický, plastový (nestudil) a na druhém konci měl reproduktor. Hned jak mi to dala na břicho, říká: "Už ho mám! Normálně hledám mimi celou věčnost a tady ho máme hned." To se ale dlouho neradovala, v zápětí si začala stěžovat, že jí mimi kope do přístroje a frnk, bylo pryč! Tak se na mě podívala a říká: "Ano, tohle miminko už opravdu můžete cítit!" :) Dlouho ho ale nehledala a pak jsme měly možnost chviličku poslouchat, jak tluče srdíčko, což bylo moc krásné. Ale pak se mimi zase schovalo někam do strany a představení skončilo. Na závěr jsem byla ujištěna, že je všechno v pořádku a že máme zdravé a velice aktivní miminko :)
Hned jsem to zavolala taťkovi a oběma se nám rázem zpříjemnil den :)
Další prohlídka bude za měsíc - ultrazvuk ve 20. týdnu. Už se moc těšíme.

Velký pátek

Část první - Divadlo

Na velký pátek je v Británii státní svátek, tak jsme se vydali na Trafalgar square, kde bylo ohlášeno velikonoční představení - Passion of the Jesus - Umučení Krista. Před začátkem jsme se ještě šli projít do St. James parku, kde nás svou vůní překvapily rozkvetlé květinové záhony.

Ode dvou hodin už se na trafalgarském náměstí mačkaly stovky lidí, pod Nelsonovým sloupem bylo postaveno pódium, vedle sloupu obří obrazovka a okolo toho prostor vyhrazený pro diváky. Našli jsme si místečko, odkud bylo hezky vidět na celou scénu a ve tři to vypuklo. Objevil se dobově oděný vypravěč, od National Gallery naklusala římská vojenská pěchota a mezi diváky v prvních řadách se trousily rozmanité postavičky ze starověkého Izraele. Několik kamer vše přenášelo na obří obrazovku, takže na koho se nedostalo dobré místo, mohl divadlo v přímém přenosu sledovat digitálně. Všechno slibně začalo a teď už si davy natěšených lidí užívaly první minuty divadla. Na scéně se objevili herci s palmovými větvemi v rukou - nachystaní přivítat Krista právě přijíždějícího do Jeruzaléma. Mávali palmovými větvemi a z reproduktorů hrály slavnostní fanfáry - panovalo všeobecné nadšení. Herci už minutu mávali zelenými větvičkami a na některých byla znát i únava a zmatené pohledy. Kristus pořád nikde... Ale obyvatelé Jeruzaléma se nedali a statečně jásali a očekávali svého mesiáše. Po pěti minutách nadšeného čekání přestaly hrát fanfáry a z ampliónů se ozvalo hlášení: "Vážení diváci, velmi se omlouváme, ale kvůli technické chybě musí být představení ukončeno. Začneme znovu za pět minut." :D Haha! Tak jsme s Lenkou usoudili, že se asi Kristovi zaseknul osel, na kterém má přijet, nebo má nějaká důležitá postava průjem. Nu což, všichni jsme jen lidé a zvířata a stát se může cokoliv.

Za pět minut se opět na pódiu opět objevil vypravěč, postavičky ze starověkého Izraele a římští vojáci. Tak jsme se znovu podívali na velkolepý úvod a poté, co se obyvatelé Jeruzaléma chopili svých palmových haluzí, vynořil se za rohem obrazovky Ježíš! Na oslíkovi :) Huráááá!

Tak se přece jenom napodruhé dočkali :)

Takže dobré, divadlo pokračovalo a všichni byli spokojení :) Do tyjátru byli zapojeni i někteří lidé sedící v prvních řadách a na schodech - někteří dokonce pomáhali nést Kristovi ve finální fázi jeho kříž. Celkově bylo divadlo dost autentické a bylo poznat, že herci byli profíci - hotový Hollywood.

Už visí... :(

Nakonec, jak už to tak v životě bývá, všechno dobře dopadlo - Krista ukřižovali aby potom mohl vstát z mrtvých - happy end :).

Část druhá - Simulace devátého měsíce

Ještě přikládám fotku ze zkoušení nových Lenčiných šatiček - testovali jsme i jejich připravenost pro nošení v následujících několika měsících:

Normální stav - fén ve stavu OFF.

Zatěžkávací zkouška devátého měsíce těhotenství - fén ve stavu ON :)

Celkové zhodnocení: Tyto šaty plně vyhovují náročným požadavkům, které na ně budou v průběhu několika následujících měsíců kladeny a je tedy dovoleno je užívat jak pro příležitosti všední, tak pro chvíle sváteční :D

Část třetí - Zase pečeme

A dneska (Bílá sobota) máme na oběd štrúdl s povidlama a makem - domácí, skoro tak dobrý jako od babičky Milky :)